




5 seriálů, bez kterých to nejde
Simpsonovy dávají každý den v šest na Primě Cool, občas je ale dobré dát si i něco jiného a výběr vhodného seriálu není jednoduchá věc. Nejprve je třeba si uvědomit, zda chceme dvacetiminutový, nejčastěji sitcomový formát vhodný jako kulisa k jídlu nebo jsme ochotní propadnout závislosti živené hodinovými dávkami. Současná vlna quality tv vyplavila množství skvělých, většinou amerických televizních dramat. Buď můžete poslechnout Sheldona Coopera, odlehčit své mysli od triviálních rozhodnutí a hodit si kostkou anebo si pustit jeden z pěti titulů, které jsme za vás vybrali my. Díly mají průměrně kolem šedesáti minut, tři z pětice byly označeny za nejlepší seriály všech dob, čtvrtý je zbožňovaný už jen pro svoji nekonvenční zápletku, poslední je kombinace seriálu a mediální výchovy pro otrlé. Až zjistíte, že vaše schopnost organizovat si čas a smysl pro povinnost jsou v troskách, neříkejte, že jsme vás nevarovali.
Mad Men
Máme všechno a jsme nešťastní
Seriálový svět tvoří reklamní agentura na Madison Avenue v New Yorku
šedesátých let. Vedení, copywriteři, sekretářky a jejich rodiny tvoří
sestavu perfektně napsaných postav a lakmusových papírků fenoménů a
událostí odehrávajících se někde tam venku, kam kamera nechodí.
Feminismus, rasismus, alkoholimus, homofobie, nevěra, odcizení a nelítostnost
světa ovládaného korporacemi. Retro znamená kostkovaná saka a psací stroje
a taky možnost odstupu, díky kterému Mad Meni diskutují témata neobvykle
otevřeně, cynicky i vtipně. Půl století starý svět jako zrcadlo toho
dnešního.
Breaking Bad
Zlo jsem já
Walter White učí na střední škole chemii a přivydělává si na
benzínové pumpě. Jeho mladá manželka čeká dítě a jemu doktor oznámí,
že má rakovinu. Kdysi špičkový chemik začne systematicky uskutečňovat
plán, aby svoji rodinu zajistil- spolu se svým bývalým studentem, dealerem
marihuany, začne vařit metadon. Jejich devadesáti devíti procentnímu
„modrému zboží“ se nemůže rovnat žádný vzorek drogy prodávaný
v okolí. Tím si Walter a Jessee vyslouží pozornost zákazníků
i drogových bossů, kterých ve městě Alberquque blízko hranic s Mexikem
není málo. Špatně přeložitelný název seriálu, který Nova Cinema uvedla
jako Perníkového tátu, odkazuje na proměnu hlavního hrdiny ze
středostavovského otce od rodiny v někoho, kdo docela vykrystalizuje až
v poslední, páté sezóně, která začíná v srpnu.
The Wire
historky z podsvětí Baltimoru
Seriál napsal novinář David Simon a bývalý detektiv Ed Burns na
základě Burnsových zkušeností s pěti hlavními problémy amerického
města Baltimore, v jehož pěti čtvrtích se pět řad odehrává. Drogy,
pašování, místní vláda a byrokracie, vzdělávací systém a média. Ze
všech současných ceněných seriálů je The Wire na sledování
nejnáročnější, nepoužívá flashbacky, ani nevěnuje čas vysvětlování
událostí, které se dějí mimo kameru, nehrají v něm známí herci.
Fascinuje tak hloubkou s jakou je schopný věnovat se svým tématům a
realistickým, skoro dokumentárním stylem. Podle svých tvůrců chce být
vizuálním románem o kapitalismu nevyhnutelně sloužícímu několika na
úkor všem ostatním.
The Sopranos
když jde Kmotr k psychologovi
V první epizodě se Tony v kanceláří psychoterapeutky snaží
odpovědět na otázku co mu způsobilo takový stres, že omdlel. Jaká je
každodennost, když jste kápo rodinného gangu, manžel a otec dvou dětí, co
má navíc sklon k depresím, ukazuje nejvýdělečnější seriál v historii
kabelové televize. Sopránovi jsou považováni za jeden z hlavních důvodů
proč seriály ztrácejí pověst nenáročné zábavy a jsou uznávané jako
umělecká forma. „Tony je archetypem amerického otce přesně jako Homer
Simpson, jen je natolik chytrý, aby byl doživotně nešťastný,“ říká
americký kritik Peter Canavese.
Black Mirror
postmoderní variace na Orwella
Třídílná britská série se nepodobá téměř ničemu, co je v televizi
k vidění. To se dá tušit už po pár minutách prvního dílu – únosci
fiktivní britské princezny oznámí prostřednictvím videa na youtube svůj
úmysl mladou celebritu zabít pokud premiér nebude mít v přímém přenosu
pohlavní styk s prasetem. To, co se následně rozjede, není praštěná
komedie, ani parodie, ale svižná analýza toho, jak by se v dané situaci
chovala média, veřejnost a premiérův kabinet. Kombinace satirického
komentáře a hraného dramatu o tom, jak nás ovládá černé zrcadlo-
displej laptopu, mobilu nebo televize od komika a komentátora médií Charlieho
Brokera je celá ke shlédnutí na youtube spolu s Brookerovými pořady
z BBC4.

kinoartbrno.cz na Facebooku