Zakončení špionážní trilogie o agentu Jasonu Bourneovi bylo minulý rok velkou událostí – Greengrass dokázal ještě vystupňovat již tak ostré tempo druhého dílu a donutil diváka v sále k maximálnímu fyzickému prožitku. Přitažlivost filmu spočívá v precizním dotáhnutí všech postupů, které režisér použil již v Bourneově mýtu (2004). Minimum střelby nahrazuje extrémní fyzická zručnost a síla – ultrarychlý střih nejlépe vynikne ve scéně Bournea s marockým agentem (celá „arabská“ sekvence z Tangeru je akčním vrcholem díla). Snímek je ale kromě řemeslné virtuozity zajímavý také tím, jak se do sledované akční trilogie propašoval i duch angažovaných snímků ze 70. let. Tehdejší díla byla plná žluče a hněvu, Bourneovo ultimátum má naopak lehkost a elegantní styl – ještě nikdy nebylo odhalování drsných praktik tajných služeb tak zábavné a strhující. Tři techničtí Oscaři 2008.