Výchozím podnětem, kolem kterého americký filmař Michael Moore postupně roztočil svůj „filmový uragán“, byly události z 20. dubna 1999. Eric Harris a Dylan Klebold z Kolumbijské střední školy v Littletonu (Colorado, USA) si ono ráno přivstali na partičku bowlingu a o několik hodin poté zakončili masakr na tamní škole poslední sebevražednou kulkou. Tragédie, kterou nepřežilo 12 studentů, nezavázala Moora k pietnímu hledání kořenů současné brutality americké mládeže. Režisér, pověstný svou štiplavou ironií a posunutým prahem drzosti při filmování, se vydal na velmi sarkastickou cestu do nemocné duše amerického národa. Kromě řady dalších postřehů je v dokumentu Bowling for Columbine zásadní teze o kultuře strachu, kterou Moore přebírá z knihy Barryho Glassnera. Ten v ní na bezpočtu příkladů ukazuje, jak Amerika stále více připomíná kotel uměle udržovaný těsně pod bodem varu; mediální kolotoč podporující paranoidní nálady udržuje obyvatele v permanentním napětí. Takto zpracovaná masa je pak ideálním „veřejným míněním“, souhlasícím s politikou USA. http://www.bowlingforcolumbine.com