Palestinský básník, filozof a režisér Elia Suleiman plní pro západní festivalové publikum roli osamoceného posla zpráv o letité válce na Blízkém východě. Divákům vycepovaným jednostrunným mediálním zpravodajstvím dává nahlédnout na konflikt z arabské strany; ukazuje mimo jiné hořkost a ponížení palestinského národa. Nezvyklá úroda cen tak možná nahrazuje špatné svědomí: za svůj film Kronika zmizení (1996) dostal Elia Suleiman Cenu za nejlepší debut v Benátkách a Boží zásah (2002) získal v Cannes Cenu poroty a Cenu FIPRESCI. Suleiman v něm intuitivně řadí obrazy z Nazaretu a hraničního izraelského zátarasu před Jeruzalémem. Jeho spojení statické kamery, surrealistických výjevů (výbuch tanku způsobený peckou z broskve) a záměrně béčkové akční hry (ninja sekvence se svatozáří z izraelských nábojů) dává tomuto filmu-terapii velký prostor pro vlastní diváckou imaginaci.