Znepokojující dokumentární portrét otce s postraumatickým stresovým syndromem, který přenáší své zkušenosti z koncentračního tábora na svoji ženu a tři děti. Dvě z dětí přerušily kontakty se svými rodiči, aby přežily. Uzavřely sňatek a mají své vlastní děti. Věznění jednoho muže po sobě zanechalo pět obětí a je možné, že v dalších generacích jich bude ještě víc. Na základě rozhovoru s vdovou a nejmladším synem a dopisů od dalších dvou dětí rekonstruuje filmař příběh jejich vyrůstání. Film vypráví také o poutu, které přetrvává díky pravidelným návštěvám tábora a intenzivním kontaktům s dalšími oběťmi. Identifikace manželky a dětí s otcovým utrpením jde tak daleko, že mají noční můry o zkušenostech z tábora, kterým sami neprošli.