Skupina patnáctiletých chlapců žije na zvláštním ortopedickém oddělení dětské nemocnice, kde se léčí pacienti trpící nejrůznějšími formami rakoviny. Miguel Ángel, Izán, Dani a Jorge se vzpírají osudu a neustále si udržují dobrou náladu. Žijí v tomto mikrosvětě, v němž vládnou muži a ženy v bílých pláštích, jako by byl úplně normálním prostředím. Základními hodnotami pro ně zůstává přátelství a přijetí skupinou, stejně jako nevzdat se vlastní identity. Každý z pacientů čtvrtého patra má své osobní problémy a svůj vlastní způsob, jak je řešit. Práce s dětskými herci byla vždy silnou stránkou Antonia Mercera a ani v případě tohoto smutného příběhu o smrti v životě dětí režisér nezklamal očekávání diváků.