Klasické dílo satirizující fašistické zřízení a postavu (nejen) Adolfa Hitlera na počátku 2. světové války. Scénář svého prvního zcela zvukového filmu začal Chaplin psát tři roky před jeho uvedením. Ze strany vedení studia mu bylo doporučeno, aby tuto látku opustil, neboť Německo představovalo významný filmový trh a u některých osobností amerického establishmentu dosud přetrvávaly sympatie k Hitlerovi. Chaplin přesto pokračoval v přípravách a v čase uvedení filmu do biografů byla světová veřejnost na jeho dílo připravena. Šťastnou ruku měl režisér také při volbě hereckých představitelů: z tria parodujícího mimo jiné Goebbelse a Göringa vyčnívá Jack Oakie coby Mussolini. Diktátor byl také posledním filmem, ve kterém Chaplin nosil knírek Tuláka a jako diváci se musíme kousavě dotazovat, zda si někdy Hitler uvědomil, jak komicky působí před světem, který vyrostl na Chaplinových groteskách. Historie ukázala, že ani Chaplin, jakkoli vědoucí jeho satira byla, neodhadl úplně skutečného diktátora a hrůzy, které byly uvolněny. Přesto, nebo právě proto je Diktátor stále výtečný.