Dotyčný román je omyl Daniela Defoe. Měšťácký hrdina v něm dosáhne konečně svobody a pak nemyslí na nic jiného než jak na svém ostrově znovu vytvořit všechny složky minulého života a v Buňuelových rukou se stává skutečně tragickou osobností tonoucí ve svých rozporech. Bez snahy něco dokazovat používá Buňuel naprosto nesympatického hrdiny, aby vynesl soud nad dvěma poskvrnami lidstva.

1. Robinson je křesťan, avšak v těžkých životních situacích nemá již Bible smysl anebo nabývá smyslu zcela ateistického.
2. Robinson je kolonista. Když najde Pátka, jeho první reakcí je černocha spoutat a navíc z něj chce udělat civilizovaného člověka. Pátkova zdravá morálka se ale spoutat nedá.

Film zpracovává i třetí téma, kterým je onen tak složitý komplex samoty se vším co zahrnuje, jako např. strach, přeludy, masturbaci atd., jímž je Buňuel tak posedlý. Poslední složka filmu je erotismus. Buňuelovi se totiž podařilo vytvořit z onoho románu bez ženy erotické dílo. Nelze zapomenout na vytříbenou scénu, ve které Robinson obleče strašáka do ženských šatů a dívá se, jak v lehkém vánku ožívají, stávají se ženou. Dobrodružství Robinsona Crusoe jsou Buňuelův první barevný film.