Divadelní hra Lászlóa Gyurkóa – verze Sofoklovy Elektry, jednoho z klíčových děl antické dramatiky, zpracovává klasické téma z pohledu současného člověka. Podle této hry stylizoval Jancsó svůj film. Jeho Elektra se odehrává v maďarské pustě, kde Řekové zpívají maďarské lidové písně, citují Petőfiho, Adyho a Marxe, přednášejí beatnické verše, tančí moderní tance, čtou knihy a nosí pistoli…Na Elektře a její pravdě uchvacuje především způsob, jakým byla natočena: Miklós Jancsó vytvořil bezmála 80-minutový film s použitím pouhých 10(!) střihů. Každý mnohaminutový záběr je tak s maniakální pečlivostí kompozičně propracován a precizně herecky zaaranžován. Jedinci i celé skupiny vcházejí a vycházejí z pohyblivých záběrů-scén, kamera se odpoutává od jednotlivců a sleduje, jak odchází hluboko do pusty a zase se vrací. Volně krouží kolem postav nebo „nalétává“ na scénu z nejrozmanitějších úhlů a perspektiv. Jancsóův smysl pro filmový formalismus ve vrcholné podobě! Uhrančivý je i výkon ženské hvězdy maďarského filmu Mari Törőcsik.