Snímek Extase z roku 1932 byl jedním z největších prvorepublikových úspěchů československé kinematografie. Film získal Cenu za režii v Benátkách a také díky „pornografické reklamě“ (vyvolaný skandál s obnaženou herečkou) dosáhla Extase obrovského ohlasu. Příběh o tragickém milostném trojúhelníku je čistým derivátem motivů z červené knihovny. Kalendářově vyhlížející zápletku obdařil Gustav Machatý na svou dobu velmi progresivní obrazovou stavbou. Tehdy třicetiletý režisér spolu s pětadvacetiletým Janem Stalichem (první samostatná kameramanská práce) vytvořili psychologické melodrama s nevšedním důrazem na detail a subjektivní pocity hrdinů. Filmařská invence je patrná také v modelování prostoru: starobylého venkovského sídla, interiéru nového moderního bytu novomanželů, slunných exteriérů volné krajiny, stísněného obydlí vášnivého milence… Pro český film nezvyklý kosmopolitní ráz získala Extase také svou hudbou (Giuseppe Becce), stylem natáčení (zároveň vznikalo více jazykových verzí) a snahou po obecném vyznění příběhu (venkovská pudovost vs. městská modernost).