Vzpoura litomyšlských studentů, kterým nechtělo vedení církevního gymnázia povolit pořádání tradičního majálesu, předcházela revolučním událostem roku 1848. Filmová adaptace populární novely Aloise Jiráska byla celovečerním režijním debutem Otakara Vávry. Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Filozofská slavnost Majálesu je Metternichovým příkazem zrušena jako ryze česká slavnost, ale studenti jej přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúpěšný při závěrečných zkouškách, odchází do kláštera milosrdných bratří. Rok 1848 přinese zřízením konstituce rušný život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu. Na barikádách je jako kněz i Špína. Po porážce revoluce Frýbort a Vavřena prchají domů, Špína však v boji padne… (txt: www.nfa.cz)