Alexander Csoma de Körös (1784–1842) byl přesvědčen, že kořeny maďarského jazyka musí hledat daleko na východě. Vzdělanec, který ovládal třináct jazyků, strávil v Tibetu skoro dvacet let. Důkaz o původu maďarštiny nenalezl, ale stal se významným zprostředkovatelem buddhistické kultury – je např. autorem první učebnice tibetské gramatiky. Jedna linie dokumentu vypráví prostřednictvím jednoduchých animací lidové příběhy o Csomovi, které jej líčí jako neohroženého hrdinu. Druhá se pokouší zprostředkovat nauku tibetských svatých textů. Ve znamení poezie a náboženství se odvíjí současná režisérova pouť ve Csomových stopách, zachycená na 8mm materiál. Snímek není životopisem, ale autorskou meditací. Csomovu zkušenost vyvolávají ozvěny různých jazyků, neboť jejich znalost byla určující pro jeho myšlení a přístup ke světu. Zamlžené statické obrazy evokují prostor Tibetu a Indie, barvy jsou stěží znatelné, jako by se ve snovosti měl spojit režisérův pohled s Csomovýma očima. Režisér a hudebník Tibor Szemző byl v 80. letech vůdčí osobností maďarské experimentální hudby. (txt: Petr Kubica)