Píše se rok 1993, ve Rwandě vypukla kmenová válka mezi Bhuty a Tucii. Celý svět v čele s OSN fatálně selhal a nyní jen bezmocně přihlíží prostřednictvím médií jednomu z nejmasovějších a nejkrutějších pogromů od konce 2. světové války. Paul Rusesabagin je manažerem hotelu, který za normálních okolností slouží diplomatické smetánce a bohatým cizincům. Bez váhání otevře brány luxusního resortu bezbranným uprchlíkům. Těch se tam až do konce konfliktu postupně tísní 1268. Hotel Rwanda jako film vyniká v několika ohledech: takřka dokumentární pojetí propojené se skvělými hereckými výkony vykresluje plastický obraz hrůzných událostí, aniž by se stávalo popisným. Bezprostřední zobrazení násilí bylo omezeno ve prospěch předvedení jeho důsledků. Zásluhou tvůrců je však zejména to, že se pokusili postihnout kontext – historický i globální – který tvoří neodlučitelné pozadí a z nějž barbarství proti lidskosti povstalo. I když není Hotel Rwanda zcela výjimečný film, je zdařilý do té míry, že dokáže působivě zobrazit a kriticky zhodnotit události doby nedávno minulé a emocionálně zaangažovat publikum, a probudit v něm tak pocit spoluzodpovědnosti za svět, ve kterém žijeme.