Marek Balog patří k nejvýznačnějším mladým romským houslistům. Jeho největším snem je stát se slavným a zařadit se po bok velikánů, jako jsou David Oistrach či Jaša Hejfec. Tato ambice ho vymezuje vůči romské hudební společnosti a vede ho k rozporům v chápání vlastní identity. „Oči bílého člověka vidí jinak než já, než my, Romové,“ řekl na začátku natáčení houslový rytíř Marek Balog a od té doby chtěl mít dokumentární film o sobě zcela pod svou kontrolou. Den za dnem trpělivě prosazoval svoji vizi „cikánského dokumentu“, až nakonec vytěsnil dezorientovaného režiséra na okraj dění. Balog se rozhodl, že filmem vytvoří skutečný, nezkreslený obraz cikánského světa. Spontánně a zcela bez zábran mísí Marek Balog žánry a styly. Film překotně klopýtá mimo jakékoli stezky standardní dokumentaristiky – v ostrých zákrutách se snímek sotva drží na kolejích elementární srozumitelnosti, aby záhy zmizel divákovi za horizontem úchvatné cikánské imaginace. Houslový rytíř je dokumentem o vnitřním hledání talentovaného romského hudebníka, který se za cenu velkých obětí pokouší uplatnit ve světě „bílých“.