Východiskem nového dokumentu Víta Janečka je prosté konstatování: ve východoslovenské vísce Lipmanová se v letech 1990 až 1995 zjevovala dvěma dívkám Panna Marie. Režisér zachycuje příběh jedné z nich, Ivety Hudákové, která odcházela s procesími věřících na horu a vzkazovala jim poselství matky boží. Film však zcela ponechává stranou zkoumání pravosti tohoto jevu, na jehož vysvětlení naopak tolik lpí katolická církev. Odhaluje tak institucionalizaci zázraku, který je bez patřičného začlenění do struktury systému nebezpečný a nepřijatelný. Život se stigmatem není jednoduchý, byť v tomto případě zdánlivě slibuje auru výjimečnosti. Iveta prochází různými fázemi sebepřijetí, do nichž se promítají pocity povinnosti, provinění a smíření. Kolik síly musíme mít na to, abychom dokázali být sami sebou? A jak se vypořádat s tím, že si váš život začínají nárokovat ostatní? Poklidné tempo dokumentu splývá s tichem hornaté krajiny i s rozjímáním dívky a vytváří tak metaprostor pro kladení otázek a hledání odpovědí.

(text: www.jedensvet.cz)