Probíhající cyklus projekcí zahájil Mike Oldfield svou elegantní dokonalostí a tak se pro jeho ukončení nehodí nikdo více, než Jean-Michel Jarre, protože ten nejlépe uzavře kruh ve stejném duchu, jako byl započat, tedy preciozitou, ohromujícností, originalitou… Tento v roce 1948 narozený Francouz, zdědil své sklony k hudbě po otci, uznávaném skladateli hudby filmové. Dnes již sám velkou hudební osobností, žánrově srovnatelnou právě jen s Oldfieldem, či Vangelisem, by se dal charakterizovat jako multiinstrumen­talista, komponující elektronickou, většinou bezvokální hudbu s výrazným využitím syntezátorů, jejichž možnosti vyčerpává bezezbytku. Jeho nejúspěšnějším albovým počinem byla deska Oxygene z roku 1976, které se dostalo vysokého uznání i obliby. V posledních 20 letech pak Jarre realizuje projekty nevídané a nenapodobitelné. Olbřímí koncerty na velmi zajímavých místech, připadající na velmi zajímavá jubilea, sestávající se z harmonické syntézy sama o sobě ohromujících světelných show, laserových efektů, velkoplošných projekcí, ohňostrojů a Jarreho propracované hudby. Takováto monstrózní představení si vyžadují i náležité publikum, a proto je jimi udivováno vždy více než půl milionu diváků. V Moskvě to bylo více než 3,5 milionu nadšených lidí. Přijďte se podívat, jak se přivádí v úžas 3,5 miliónový dav!