Hrdinou Zanussiho filmu Konstanta (1980) je přemýšlivý mladík Witold, který přehodnocuje své dosavadní představy o platnosti krásně znějících formulek. Asketicky strohý film zaznamenává „začátečnické“ období Witoldova života, naplněné revizí idealistických snů. Snímek Konstanta spolu s filmem Kontrakt (ze stejného roku) doplňují režisérovu osobní kolekci filmů morálního neklidu, kterou vytvářel od roku 1969.