Rok 1955, Six Gallery v San Francisku. Allen Ginsberg čte poprvé na veřejnosti svoji první a zároveň nejznámější báseň. Podle básníka Micheala McClurea bylo „jasné, že se prolomila bariéra. Lidský hlas a tělo bylo vrženo proti tvrdé zdi Spojených států a všem jejich institucím.“ Stejný pocit měli i představitelé tehdejší poválečnou atmosféru živě pamatující McCarthyovské Ameriky. Ginsbergův nakladatel Laurence Ferlinghetti skončil kvůli obscénnosti básně u soudu. Ztvárnění procesu rekonstruovaného podle přepisů soudního slyšení tvoří jednu čtvrtinu filmu. Důležité momenty vývoje umělecké svobody střídají scény ze Six Gallery, rozhovor s Ginsbergem-hezounem Jamesem Francem, který právě v multiplexech dělá výzkum na šimpanzích a animace, doprovázející recitaci Kvílení. „Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy…“ „Jsou knihy, které mají moc změnit lidské uvažování lidí, “ vyslovuje u soudu Ferlinghettiho právník. Stejnojmenné Kvílení je film o jedné z nich.

Táňa Zabloudilová

http://www.csfd.cz/film/256389-kvileni/