Nevšední šestnáctiletou pauzu mezi debutem Bliss (1985) a očekáváným druhým filmem australského režiséra Raye Lawrencea ukončil až scénář dramatika Andrew Bovella, který jej napsal podle své divadelní hry Speaking in Tongues z roku 1996. Na pozadí velkoměstského tepu různých podob současného Sydney se v paralele k nežádoucí účinnosti odolného tropického keře (dávající dílu název) zauzlují osudy několika manželských párů ve filmově vždy zajímavém stádiu tzv. krize středního věku. Stejně jako plevelovitá lantana vytváří spletité porosty s matoucí návnadou pestrých květů, odstartuje vyšetřování domnělého zločinu podobný efekt smutně propletených činů pod jinak bezproblémovou fasádou fungujících vztahů. Film, natočený jako citlivá psychologická studie, bere svou nenápadnou sugestivitu z běžně žitých situací, udržuje si pozornost kriminální zápletkou a neustále poopravuje dosavadní obraz událostí o netušená fakta. Geoffrey Rush (Shine, Quills) v roli odtažitého manžela slavné psychoterapeutky je pro evropské publikum jedinou široce známou tváří v ansámblu australských herců. Právě jeho nechávají tvůrci v hořce absurdní pointě protrpět tragédii za ostatní, kterým je uděleno rozhřešení. Zajímavá je nevtíravá oslava mladého plnokrevného manželství potomků italských přistěhovalců, ztvárněného hereckým párem Vince Colosimo-Daniella Farinacciová. Jejich samozřejmá plodnost (tři malé děti) kontrastuje s “chudokrevným” obrazem ústředních párů: bezdětné odloučené manželství Jane a Petea, vztah Johna a Valerie poznamenaný tragickou ztrátou jediné dcerky, rituály zautomatizovaných snídaní Leona a Sonji s dvěma dospívajícími chlapci u stolu.