Druhý naturalisticko-minimalistický širokoúhlý film francouzského režiséra Bruno Dumonta (1958) plyne pomalu, ale nové události ve filmu přijdou vždy z ničeho nic a postavy filmu i diváka zasáhnou. V městečku nedaleko severofrancouzského Lille žije se svou matkou melancholický policejní vyšetřovatel Pharaon De Winter, který ztratil své emoce kvůli úmrtí v rodině při nehodě. U silnice v polích dojde k brutálnímu znásilnění a vraždě jedenáctileté dívky. De Winter vyšetřuje, jeho tvář nemá skoro žádný výraz. Jezdí na kole, věnuje se zahrádce. Pozorujeme soulož Josepha a Domino u moře. Pro Domino je sex jejím způsobem komunikace. Okouzlí Domino Pharaona? Obdělávaná pole, moře, Pharaonovy květiny, tělo Domino a tělo znásilněné dívky – to je směs krásy, zla, ve které Pharaon řeší svůj případ a snaží se zpracovat svůj případ, který přináší více otázek než odpovědí, a snaží si při tom zachovat si své lidství. Kdo je vrahem, se divák dozví až na samém konci filmu.