Pokus podat společensky závažné téma obrazovým jazykem generace počítačů, digitálních efektů a poetiky á la MTV uspěl díky mimořádnému úsilí jeho tvůrců. Autorský tým kolem režiséra Fernanda Meirellese uvedl na festivalech ještě před Městem bohů krátký film Golden Gate (Palace II). Už v tomto patnáctiminutovém snímku si režisérská dvojice vyzkoušela, jak fungují postavy z bestselleru Paula Linse, podávající naturalistický obraz depresivní a totálně beznadějné existence v jedné z chudinských čtvrtí brazilského Rio de Janeira. Střípky jednotlivých osudů pak mohli s vydatnou podporou producentů přetvořit v podívanou, kde je citlivé a problematické téma ukazováno brilantním filmovým jazykem. Snímek zaznamenává dvě dekády chudinské čtvrti „božského města“ očima dospívajícího kluka s přezdívkou Raketa. S formálními odkazy k dobové estetice, ale i s použitím nejnovějších digitálních postupů procházíme „květinovými“ šedesátými léty, abychom se ocitli ve spirále násilí let sedmdesátých, kdy začaly chudinské čtvrti ovládat násilné gangy obchodující s kokainem. Budoucnost – reprezentovaná ve snímku gangem krutých asociálních dětí Vejškrabků – je však ještě mnohem děsivější.