„Klasické dílo světové kinematografie“ vzniklo na základě scénáře, který napsala Thea von Harbou, druhá manželka Fritze Langa. Film odehrávající se v přesně neurčené budoucnosti ve fiktivním velkoměstě, ovládaném vrstvou vyvolených, je schematicky pojatou sociální alegorií, jejíž ideové vyznění se nesetkalo s velkým ohlasem: „Co se nám zde vypráví, je triviální, nabubřelé a zastarale romantické“, řekl Luis Buñuel v době premiéry. „Ale pokud je pro nás u filmu víc než vyprávění důležitá jeho stránka ‚plasticko-fotogenická‘, pak Metropolis překoná všechna naše očekávání.“ Právě svou velkolepou architektonickou vizí ovlivnil Langův snímek mnoho následovníků a jeho ikonografie se stala součástí masové kultury. Filmové historiky, kteří již režisérskou verzi pokládali za nenávratně ztracenou, v létě 2008 nadchla ředitelka filmového muzea v Buenos Aires. Původní tříhodinovou verzi snímku našla při běžném úklidu.