Experimentální pohled režiséra Pavla Štingla na realitu naší přítomnosti je filmem na hranici dokumentárního a hraného žánru. Režisér ke vzniku svého díla poznamenal: „Mír jejich duši vznikl nevšední cestou. Vedla od dokumentu ke snímku hranému a zastavila se kdesi uprostřed. Žánrově jej tedy já osobně nazývám ‚obživlý dokument‘ nebo, vzhledem k jeho hereckému obsazení ‚ochotnický film‘. Fenomén tradičně českého prostoru uprostřed prstence smíšených Sudet byl ten důvod, proč jsem zde – v Podkrkonoší – celé roky sbíral vzpomínky, rodinné příběhy a kronikové záznamy. Jde o jedno z mála míst s nepřerušenou historickou kontinuitou v celém našem pohraničí a má navíc velice původní otisk koloritu i povah místních obyvatel. V drtivé většině rolí našeho snímku vystupují místní ochotníci či obyvatelé ze širokého okolí, kteří nemají s hraním zkušenosti vůbec žádné. Vybírali jsme především podle opravdovosti jejich obličejů a podle charakterů typických pro místní krkonošské podhůří.“ Finální podoba snímku je uváděna na DVD, nejen s ohledem na velké náklady na filmovou kopii, ale také pro jistou komornost díla.