U snímku Mongol – Čingischán je těžké vnímat jen „kinematografické kvality“, když si sám říká o ideologický výklad. Zajímavá je již samotná koprodukce tří asijských zemí (spolu s Německem), která za částku 20 milionů dolarů (což je v USA považováno za nízkorozpočtovou produkci) natočí spektákl ne nepodobný americkým blockbusterům. „Mongol vrací úder“ už tím, jak v něm pochodující armády připomínají Pána Prstenů a v bojových scénách stříká hyperrealistická krev jako ve snímku 300: Bitva u Thermopyl. Bodrov převzal současné technické „kejkle“, aby k divákům dostal jasnou story – obyčejný muž „odkudsi z Asie“, sjednotí na přelomu 12. a 13. století mongolské kmeny a založí říši, která ovládne půl světa. (Toto poselství je v kopiích pro západní publikum psáno velkými červenými písmeny v anglickém jazyce.) Dílo jistě rozžhaví do běla všechny vyznavače historických eposů, kteří lpí na věrnosti faktům. Mongol ale není historický film – je to legenda, kterou Bodrov tak podává. Snímek zatím nelze dost dobře hodnotit, neboť je to první část zamýšlené trilogie o Temüdžinovi, který po sjednocení všech Mongolů dostal titul Čingischán.

http://mongol.ctb.ru