Cyklicky budovaný příběh o trojnásobném pokusu mladého muže 70. let najít životní zakotvení. Pokus o syntetický obraz údělu „nemohoucí“ generace, narozené v čase poznaňských událostí 1956 a vstupující do života v „nehybných“ 70. letech. Možnosti seberealizace této generace personifikuje postava Witeka Dlugosze, jemuž jsou jako v pohádce nabídnuty tři šance – tři verze života: v první ztroskotá jako pravověrný mládežník, pokoušející se čestně a svědomitě naplnit činy proklamované ideje. V druhé se mu nepodaří uchytit se v disentu. Třetí cesta ho přivede na práh kariéry, ale jeho první vytoužená zahraniční cesta skončí tragicky. Tři malá existenciální dramata jsou zalidněna protagonisty společenské scény. Panoráma polského života je načrtnuto s velkou sociální výmluvností. Film, dokončený v tragickém roce 1981, byl v Polsku uvedený až v roce 1987. Kieślowského Náhoda (1981) spolu se snímky Amatér (1979) nebo Bez konce (1984) zkoumaly morální problematiku moderní společnosti intenzivněji než kterákoli díla jeho kolegů, ostatních mladých polských filmařů, kteří spolu s ním v 70. letech tvořili „film morálního neklidu“.