Scenárista a režisér Dennis Gansel se prosadil úspěšnou teenagerskou komedií Holky to chtěj taky (2001). Ve svém novém snímku Napola se však přiřadil k německým filmařům vracejícím se k tématům z éry nacismu. Gansel ovšem zároveň opět zpracoval látku určenou mladému publiku. V jednoduchém příběhu sleduje krátkou etapu z osudu sedmnáctiletého mladíka z dělnické rodiny, který se díky boxu dostane na jeden z hitlerovských Národních politickovýchovných ústavů, označovaných ve zkratce jako Napola. Naivní Friderich proti vůli antifašistického otce uvítá možnost dostat se mezi elitu: podobných škol existovalo okolo čtyř desítek a studium na nich bylo prestižní záležitostí. Díky přátelství s intelektuálně založeným Albrechtem však Friedrich brzy poznává temnou tvář nacismu. Gansel se spoluscenáristkou (a herečkou) Maggií Perenovou nezdůrazňují zrůdnost nacistické ideologie, neboť ta se postupně vyjevuje sama. Výrazná část filmu se natáčela v České republice a navzdory dobrým hereckým výkonům a zdařile postižené atmosféře se tvůrcům nepodařilo ve značné části snímku překročit hranici popisnosti.