Autorkou a představitelkou filmu je dcera českých rodičů, jejíž život počal v Bulharsku v létě osmašedesátého roku, kdy nad mořem přelétávala vojenská letadla (telefonuje otec). Okupace Československa předurčila osud rodiny; exil byl mimo jiné pokusem o její záchranu (vypráví matka). Nyní jako studentka pražské filmové akademie natočila Margareta Hruza citově zaujatého průvodce po vlastní rodině. Ameriku, Norsko a Česko spojují telefonáty, které režisérka s oběma rodiči vede. Dvojdomá identita je přítomná v ironii, jíž se projevuje sebevědomí mladé ženy, která je doma všude, a vlastně nikde.