Polské drama Felikse Falka z roku 1978 bylo tehdy přijímáno jako jedno z reprezentativních děl „čtvrté“ generace polských filmařů, obecně zapadalo do tehdejší linie filmů tzv. morálního neklidu ze 70. let. Wodzirej je v polštině výraz pro konferenciéra, který pořádá taneční zábavy – předtanečník, jenž vede dav. Herec Jerzy Stuhr ztvárnil postavu třicetiletého Danielaka, průměrného konferenciéra okresního formátu, který v nadcházejícím večírku k otevření luxusního hotelu vycítí svou životní šanci. Během několika dnů se ze sympatického muže stane dravý cynik, jenž úspěchu obětuje i přítelkyni (česká herečka Jana Švandová) a svého nejlepšího přítele. Náhlá charakterová proměna Danielaka má svůj odraz ve formě snímku, který je veden v rychlém tempu ostrých střihů, kdy chvatná ukončení jednotlivých scén odpovídají hrdinově překotné touze uspět. Předtanečník vykresluje zákulisí estrádního showbyznysu, jehož pravidla si ctižádostivý konferenciér tak rychle osvojí. Uvěřitelnost schematicky působícího příběhu je také dílem Jerzyho Stuhra, známého především erotickou fantazií Sexmise (1984).