Rekonstrukce je podivuhodná filmová love story dánského režiséra Christoffera Boea, který svůj snímek ozvláštnil rovinou filmového eseje o nejednoznačnosti vyprávění. Sevřenost příběhu o osudovém setkání muže a ženy podtrhuje rozmezí pouhých dvou dnů, ve kterých se film odehrává. Zvláštní atmosféra díla je dána rozporem mezi tak intimním („nesnesitelně lehkým“) tématem a režijním odstupem. Půvab Rekonstrukce na jedné straně spočívá „v zachycení různých nálad, v nostalgickém strnutí okamžiku, v záchvěvech lidských citů“ (T. Bartošek). Na druhé straně jsou peripetie hrdinů zaznamenávány z pozice nezúčastněného pozorovatele, určitý chlad způsobuje i hrubý rastr použité videokamery. Film navíc záměrně upomíná na svou vlastní strukturu; vrací se k jednotlivým detailům příběhu, nechává znovu přehrát úvodní setkání milenců, mění dřívější fakta. Rekonstrukce diváky úspěšně mate svou logikou snu – celý snímek se v lakonické zkratce dá označit jako jedno velké déjà vu.