Dokumentaristickou režii, zjevnou improvizaci během natáčení a intuitivní práci s herci prokázal německý tvůrce Andreas Dresen již v Lásce shora (2002) či skvělých Nočních postavách (1999). I jeho aktuální Sedmé nebe splňuje festivalové parametry; má originální střih a důmyslně využívá intenzitu pomlk a nedramatických intimních záchvěvů. Příběh náhle vzplanuté tělesné lásky mezi dvojicí sedmdesátníků navíc přináší devizu civilních erotických scén, kdy je mladému publiku decentně připomenuto, že si rozkoš těla mohou dopřávat i lidé důchodového věku.

www.wolke9.de