„Tahle země tě spolkne. Je studená a tmavá a plná zla,“ říká o Islandu Freya „..a taky nemůžu vystát ten rybí smrad.“ Freya je v severské mytologii bohyně plodnosti, lásky, krásy, války a čarodějnictví. Její jméno, které po ní dostal pátek, znamená „milovaná.“ Islanďanka Freya ve veselém islandském dramatu Smích racků je vším, co mytická rozporuplná bohyně. Začátkem padesátých let se jako vdova vrací k příbuzným do malé rybářské vesničky z Ameriky, kam se před časem provdala a budí rozruch nápadným půvabem, kterého nepokrytě využívá. Zamiluje se do ní místní policista, ale Freya pracuje na tom, aby získala místního inženýra, nejbohatšího muže ve vesnici. O divožence, která chodí tančit s elfy, tvrďačce i okouzlující kočičce pochybuje z celé vesnice jen její jednáctiletá sestřenice Agga. Není si není jistá, jestli démonickou příbuznou obdivuje nebo nenávidí, zda je andělsko-ďábelská Freya opravdu vdovou nebo vražedkyní svého manžela. Film poprvé uvedli mimo Island na festivalu v Karlových Varech, kde získal cenu za nejlepší herecký výkon pro představitelku Ag­gy.

Táňa Zabloudilová

http://sfklub.cz/smich-racku-mavahlatur-isdevb-2001-102-min-komediedrama