Na začátku 70. let natočil Visconti snímek, který zároveň dokumentuje pomalý ústup velkého uměleckého filmu v jeho klasické podobě. Smrt v Benátkách ční z filmové historie jako velké dílo geniálního filmaře, který cítí svůj soumrak života a neváhá ho zachytit v (autobiografických) obrazech bičující homofilní vášně k mladému efébskému chlapci