Snímek, který si jako jeden z mála skutečně zaslouží přízvisko kultovní, nakonec tohoto diváckého statutu málem nedosáhl. Původně zcela zapomenutý film napadlo uvést jeho producenty jako speciální půlnoční show a během následujících 30 let se tato hororová hudební travestie stala skutečným popkulturním fenoménem. Jako pocta filmům kategorie „B“, věnovaná mimo jiné všem šíleným vědcům, monstrům, hororům a sci-fi, klade na svého diváka zcela specifické nároky. Ten pak může prožívat štěstí z nacházení skrytých i zjevných fórků a jazykových a dalších hříček do té míry, kterou mu umožňuje jeho divácká zkušenost. S řadou „pokleslých“ filmů, z nichž toto dílo láskyplně cituje, jsme se ovšem neměli možnost šířeji seznámit, a snímek tak do jisté míry zůstává potěšením pro „zasvěcené“; zde totiž více než jinde platí, že znalost kontextu spoluurčuje divácké očekávání i jeho naplnění. I s takto ztíženou výchozí pozicí však stojí za to okusit radost z nádherně dekadentního běsnění, které film zprostředkovává. Rocky Horror, „šílený“ vědec Frank N. Furter a další protagonisté tohoto bizarního dílka si to bezpochyby zaslouží.