Choose life. Choose a job. Choose a starter home. Choose dental insurance, leisure wear and matching luggage. Choose your future. But why would anyone want to do a thing like that?” Zpětně lze za největší ironii mohutného ohlasu snímku Dannyho Boylea pokládat fakt, že se stal předmětem kultu a symbolem vzdoru té vrstvy diváků, kteří dnes již pravděpodobně řeší závazný HPP, složenky, hypoteční půjčku a výhodný splátkový nákup hi-fi věže v Electroworldu. Tedy přesně to, co jim předpověděl Ewan McGregor alias hrdina jedné generace Mark Renton v závěrečné scéně, kterou ale v postpubertální optice (česká premiéra Trainspottingu v řijnu ´96) nešlo pochopit jinak, než jako úspěšné pokračování revolty jinými prostředky. Za jednu ztracenou iluzi ovšem nabízí snímek náplast v podobě (skoro)dokumentu takřka hmatatelné atmosféry ulic skotského Edinburghu a Glasgow poloviny 90. let, nebo prorocké předejmutí masivního trendu taneční hudby, která zcela ovládla programovou skladbu dnešních klubů. Danny Boyle stvořil snímek v návaznosti na silnou tradici sociálního cítění britské kinematografie, kterou ovšem “kacířsky” obohatil o rozměry, které se později staly základní formální výbavou filmových děl nasměrovaných na mladou generaci. Opojný film definoval sám sebe a možnosti své výpovědi uzavřel závěrečnými titulky – veškeré další pokusy o “něco jako Trainspotting” zákonitě troskotaly. Mezitím legenda narůstala a některé scény z filmu vešly do obecného povědomí. “Nejhorší záchod ve Skotsku”, děsivá halucinační vize abstinujícího Marka (s citací Vymítače ďábla v podobě Allisonina mrtvého miminka), bleskové “nahození” účastníků poklidné rodinné snídaně nechutným obsahem prostěradla nebohého Spuda… Hrají: Ewan McGregor, Jonny Lee Miller, Robert Carlyle, Ewan Bremner aj.