Dubnový film měsíce je schován v programové nabídce brněnské části Febiofestu. V sekci Britsko-americké panoráma se letos objevuje cenný dokument americké režijní dvojice Fenton Bailey-Randy Barbato s názvem Uvnitř hlubokého hrdla (2005). Tvůrci v něm rekonstruují příběh vzniku legendárního pornofilmu Deep Throat (Hluboké hrdlo) z roku 1972, včetně následných bouří a cenzurních opatření ze strany americké administrativy. „Nejslavnější film pro dospělé“, natočený s pobavením a vtipem partou amatérů na Floridě, sehrál zásadní iniciační roli ve veřejné debatě o tom, o jak moc soukromých věcech lze na veřejnosti mluvit. Nebo o tom, že vůbec existují. Právě tímto filmem, na který se stály nekonečné fronty před pokladnami kin, vstoupila pornografie do mainstreamu. Přelomovou atmosféru začátku 70. let přibližují autoři dokumentu prostřednictvím dostupných archivních materiálů (zahlédneme například Jacka Nicholsona a Warrena Beattyho na jedné z veřejných projekcí). Režiséři dokumentu vyhledali také hlavní členy filmového štábu Hlubokého hrdla a nechávají je komentovat vlastní životní osudy. Ty byly u některých protagonistů opravdu pestré. Například Harry Reems, představitel hlavní mužské role, pocítil na vlastní kůži cenzurní páky amerických úřadů. V polovině sedmdesátých let byl zatčen a jako vůbec první filmový herec v dějinách souzen podle federálních zákonů za svou práci na snímku Hluboké hrdlo. Dnes je z Harryho Reemse hluboce zbožný muž, žijící na rozlehlém ranči v Utahu. Nejsmutnější je příběh herečky Lindy Lovelaceové, hlavní ženské herecké představitelky – vlastně první pornostar filmové historie. Oběť vlastní slávy se nakonec ke známému filmu obrátila zády a stala se ukřivděnou bojovnicí za ženská práva; tragicky zemřela v roce 2002 při automobilové nehodě. Hodinový pornofilm Hluboké hrdlo (s několika opravdovými perličkami jako je např. rapid montáž ejakulace se startem vesmírné rakety) se navzdory opakovaným cenzurním zásahům stal obrovským fenoménem. Jako Deep Throat se mimochodem označoval i tajný zdroj novinářů, kteří rozpoutali aféru Watergate; název filmu nese například i jedna živá nahrávka Led Zeppelin z roku 1975. Hluboké hrdlo, realizované během šesti dnů za méně než 25 tisíc dolarů, nakonec vydělalo přes 600 milionů $. Tímto bezkonkurenčním poměrem nákladů a výnosu je vlastně finančně nejúspěšnějším filmovým dílem všech dob. Protože se duo amerických filmařů rozhodlo do svého dokumentu zařadit slavnou scénu z Hlubokého hrdla (která vlastně dala pornofilmu jeho jméno), je například v USA tento dokument přístupný od 17 let – v Japonsku, Velké Británii či Kanadě dokonce od 18 let. Uvnitř hlubokého hrdla je svým způsobem unikátní osvětové dílo, jehož tvůrci navíc v závěru přesvědčivě ukazují postupnou proměnu odkazu sexuální revoluce v kinematografii. To, co na konci šedesátých let začalo jako liberální vzdor neskutečně prudérní americké výchově, skončilo díky prudkému technickému rozvoji jako chladně cynický průmysl mamutích rozměrů.