Když zemřel don José Montiel, všichni, kromě jeho vdovy, se cítili pomstěni – muselo však uplynout několik hodin, aby všichni uvěřili, že je doopravdy po smrti. Těmito větami z povídky slavného kolumbijského spisovatele Gabriela Gárcii Márqueze Vdova Montielová je uváděn stejnojmenný film chilského režiséra Miguela Littína. Režisér vytvořil studii krutého a násilnického muže, udavače a bezohledného kořistníka Josého Montiela, který zemřel všemi nenáviděn. Jen vdova ho oplakává, ale když pochopí, jaký byl její muž ve skutečnosti, volí dobrovolnou smrt. Děj se odehrává v několika rovinách: ze současnosti odbočuje do vzpomínek, realita se prolíná s představami. Právě prolomení časové bariéry vytváří zvláštní napětí filmu a prohlubuje plastičnost obrazu jak José Montiela a jeho vdovy, tak i latinskoamerické země pod vojenskou diktaturou.