Velká evropská koprodukce, velké téma a velcí herci. Asi tak by se dal charakterizovat snímek Východ-Západ francouzského režiséra Régise Wargniera. Ten si podobný styl vyprávění vyzkoušel na svém nejúspěšnějším snímku Indočína (pojítkem mezi těmito dvěma filmy je i přítomnost Catherine Deneuve), jen tentokrát své „velké drama“ situuje do roku 1946, kdy se do Sovětského svazu vrací na popud Stalinovy amnestie řada emigrantů z Evropy. Z Paříže přijíždí i Alexej Golovin se svou francouzskou manželkou Marií a synem Serjožou. Jakmile však doráží do Oděsy, je jim jasné, že je sovětský režim podvedl. Řada jiných emigrantů je popravena nebo rozvezena do lágrů, oni jsou přesídleni do Kyjeva, kde je Alexej zaměstnán v továrně a rodina ubytována v jedné místnosti. Snímek si potrpí na velká gesta a příběh občas dostává nádech ženského románu, přesto si v něm všímavější najdou brilantní analýzu psychiky Alexeje, který se ze svobodného jedince mění v konformního ustrašence i Marie, která se totalitní přeměně kafkovských rozměrů brání.