Fernando Solanas (*1936) je jednou z vůdčích postav politicko-militantního filmu argentinské kinematografie a je také autorem teoretického manifestu tzv. třetího filmu (1969). Ve svém předposledním díle Vzpomínky na drancování zachytil stav obležení, ve kterém se Argentina ocitla v prosinci 2001. Rozhněvaný dav tehdy zaplnil ulice na protest proti vládě, která zemi přivedla k totálnímu ekonomickému kolapsu. Solanasův silně emocionální film se pohybuje od klidných scén s pečlivě kladenými argumenty až po burcující střihové pasáže, které ostře konfrontují extrémní bídu argentinského obyvatelstva se světem neoliberálních experimentátorů. Této „mafiokracii“ se povedlo rozprodat státní majetek cizím korporacím a zcela si přivlastnit zisk.