Argentinský rodák Hector Babenco (*1946), který od sedmdesátých let žije a tvoří v Brazílii, je divákům znám především prostřednictvím výtečného psychologického dramatu Polibek pavoučí ženy (1985). V polovině 90. let svedl režisér vítězný souboj s rakovinou lymfatických žláz a jeho ošetřujícím onkologem byl lékař Dráuzio Varella. Ten v roce 1992 působil jako dobrovolník při preventivní akci proti AIDS v rozlehlém vězení v São Paulu; režisér Babenco později stál u zrodu Varellovy vzpomínkové knihy. V ní byly vylíčeny příběhy vězňů, s nimiž se Varella ve vězení setkal, a Babenco si knihu zvolil za námět svého filmu z roku 2003. Originální název díla zní jednoduše Carandiru a dvouapůlhodinovému snímku dominuje detailní líčení a popis fungování proslulé (dnes již neexistující) věznice. Samotná vzpoura, při níž bylo zabito 111 osob, je zachycena jen v závěru filmu. V sugestivním vzpomínkovém líčení vězňů, kteří brutální potlačení vzpoury přežili, se jednalo o chladnokrevný masakr. www.carandiru.com