psychologický. Námět: M. Antonioni – kniha Kuželník u Tiberu, povídky Kronika lásky, která nikdy neexistovala; Dívka, zločin…; Nehledej mě a Nečisté tělo Scénář: W. Wenders, M. Antonioni, Tonino Guerra a Soheil Ghodsy. Kamera: Alfio Contini a Robby Müller. Hudba: Lucio Dalla, Laurent Petitgand, Van Morrison, U2. Hrají: Sophie Marceuaová (mladá žena/prodavačka), Vincent Perez (Niccolo), Irene Jacobová (mladá žena/věřící), Marcello Mastroianni (maestro), Fanny Ardantová (Patricie), John Malkovich. Přepis Antonioniho povídkových črt a postřehů, které vyšly i u nás pod názvem Kuželník u Tiberu. Jejich těkavost, roztříštěnost a smysl pro detail okamžiku jsou ovšem nahrazeny dramatickým vyklenutím. Jakýmsi společným jmenovatelem se stává míjení citů, kdy sex se stává naplňujícím vybitím, které nic neřeší a naopak ještě zanechává větší prázdnotu. Čtyři epizody jsou opatřeny zarámováním v podobě jakéhosi pozorovatele, který sledované příběhy vypráví, komentuje a glosuje, dokonce sám do nich v jednu chvíli vstupuje. Onoho poutníka hraje John Malkovich, avšak je pojat jako ostatní figury – také je celkově vyprahlý, neschopen porozumět, neschopen lásku přijímat i dávat. Toto zarámování natočil Wim Wenders, povídky samotné pak Antonioni s výraznou Wendersovou výpomocí, neboť italský režisér je ochrnut a upoután na invalidní vozík. Jednotlivé, výtvarně působivé povídky mají různý žánrový půdorys, i když ve výsledném, trochu odtažitém tvaru se všechny kloní k melodramatu. Některé připomínají aforismus či anekdotu.