Nejzajímavější titul druhého ročníku projektu Filmostrada pochází z USA. Příběh obyčejného člověka, kterého krize v soukromém životě dovede až k zoufalému činu, začal psát Niels Mueller v polovině osmdesátých let. Poté našel v jedné encyklopedii stručnou zmínku o skutečném případu Samuela J. Bycka, který se v únoru 1974 pokusil o únos letadla, s nímž chtěl narazit do Bílého domu a zabít tak prezidenta Nixona. Trnitá dvacetiletá cesta k realizaci filmu přinesla jeho premiéru až tři léta po známých útocích v New Yorku; s touto formou terorismu ale Muellerův snímek vůbec nepolemizuje. Jeho intimní dílo se zaměřuje na osobní proměnu čestného muže, deprimovaného iluzí amerického snu. Film Zabiji Nixona ukazuje mechanismus koncentrace „vlastenecké“ zlosti do mediálního obrazu člověka, zosobňujícího vrchol systému. Skvělá kamera Emmanuela Lubezkého (Ospalá díra, Mexická jízda, Lemony Snicket) vtahuje diváka do subjektivního světa smutného hrdiny. Zvláštní melancholie civilního filmu končí v prázdné ozvěně osudu jednoho psychicky labilního muže (Byckův nezvyklý čin brzy zapadnul v mediálním šumu právě vrcholící aféry Watergate). V titulní roli životního outsidera exceluje Sean Penn, který vycítil šanci k dechberoucí one man show a účast na projektu přislíbil ihned po definitivním dopsání scénáře ještě v roce 1999. www.assassinationrichardnixon.com