Lyrické vyobrazení pocitů, představ a snů příslušníka generace, která nabývala základní životní zkušenosti v beznadějné realitě poloviny 80. let Poetika obrazových symbolů je ve zjevném rozporu s banalitou milostné zápletky. Diváci si nepochybně zapamatují sekvenci na továrním komíně. Klasický filmový děj je v tomto příběhu lásky až za hrob nahrazen silnou vnitřní situací hlavního hrdiny. Jeho citové a myšlenkové zrání sledujeme od roku 1984 až do devadesátých let. V čase temna potkává nezakotvený Andrej krásnou Kristýnu, která se pro něj v příštích letech stává symbolem nedosažitelnosti. Mladík trýznivě prožívá povinnou vojenskou službu, z níž se zoufale pokouší dostat. Po dlouhodobém léčení na psychiatrii se mu to podaří. Očistí se útěkem na idylický venkov, po čase se ale vrací do Prahy a zakouší trpké citové rozčarování. Nakonec však nalézá vyrovnanost a naplňuje i vysněnou lásku.