Obrovský úspěch v podstatě komorního dílka s půdorysem romantické komedie spočívá ve zkřížení pravidel žánru se subjektivní obrazovou stránkou vyjadřující melancholické rozložení hlavních postav. Křehká múzičnost snímku byla dána již při psaní scénáře, kdy se režisérka Sofia Coppolová inspirovala poslechem budoucí hudby k filmu. Základem byla atmosféra, improvizace pokračovala jak v různých situacích natáčení, tak ve vkladu obou herců. Ze Scarlett Johanssonové (mladá americká absolventka filosofie Charlotte) i Billa Murrayho (stárnoucí herec Bob) vyzařuje přirozené charisma, které oba herci umocnili improvizovanými dialogy. Ztracen v chodbách tokijského hotelu Park Hyatt a v neonech rušných velkoměstských ulic, najde si k sobě nesourodý pár cestu skrze samozřejmé sdílení samoty toho druhého. Nespavost řeší dvojice šálkem nočního saké u TV kulisy nejslavnější scény z Felliniho Sladkého života. Ve filmu exceluje zejména Bill Murray v postavě unaveného amerického herce točícího v Tokiu reklamu na whisky, jenž večer rezignovaně pomáhá manželce přes telefon vybrat barvu nového koberce.