Vynesen kritikou i diváky do nebes za Taxikáře (1976), zažil Martin Scorsese trpké zklamání z neúspěchu muzikálu New York, New York (1977). Umělecký nezdar násoben krizí v osobním životě vedl Scorseseho k zatvrzelému rozhodnutí dále netočit, které změnil Robert De Niro. Ten režiséra přesvědčil k realizaci snímku podle autobiografické knihy někdejšího amerického šampiona v boxu Jakea La Motty (Raging Bull: My Story, 1970). Zde je možné hledat kořeny svéhlavého nasazení tandemu Scorsese-De Niro, které obrazy Zuřícího býka přetavilo do sugestivní černobílé uhrančivosti. Hojně zmiňované scény z ringu jsou jen nejviditelnější částí, z celého filmu dýchá samozřejmá znalost prostředí, přesvědčivost v detailu, fyzicky až nepříjemná blízkost hlavního hrdiny („V ringu býk, mimo něj prase“). V umělecké kariéře Roberta De Nira je role kontroverzního Jakea La Motty nepřekonaným vrcholem; v té době šestatřicetiletý herec provedl na plátně postavu slavného boxera od dvacetiletého mladého muže až po sešlou obtloustlou karikaturu sebe sama. A ani Martin Scorsese nikdy poté podobně naléhavý snímek dosud nenatočil.