Poprvé dosáhl prvního místa ve francouzské hitparádě s písní, která parodovala Marsellaisu. Jeho největší hit Je t’aime, moi non plus nazpívaný jeho tehdejší partnerkou Jane Birkin obsahoval vzdychání připomínající ženský orgasmus – v roce 1969. Se svou dcerou Charlotte Gainsbourg, která hrála mimojiné v Betonové zahradě a Antikristovi, nahrál v jejích dvanácti letech desku nazvanou Lemon Incest. Objevil ho Boris Vian a ovlivňoval jej v jeho počátečním šansonovém období, potom následovalo několik dalších etap, ve kterých vyzkoušel jazz, rock, reggae i elektroniku, psal texty pro celou řadu zpěvaček, natočil několik filmů a videoklipů. Skandalista a provokatér, ruský žid, původním jménem Lucien Ginzburg. Jedna z nejvýznamnějších osobností Francie 20. století. Téměř dvacet let po své smrti dostává dárek v podobě životopisného filmu natočeného podle komiksu. Film o není klasickým životopisným snímkem o hudební hvězdě, jaké vznikaly v poslední době (Walk the line nebo Ray), režisér a autor komiksu Joann Sfar film naplnil animovanými sekvencemi, hudebníka představuje prostřednictvím jeho psychických problémů a komplexů z vlastní ošklivosti. Sfarův Gainsbourg není především geniální umělec nebo naopak obyčejný člověk, jeden z nás. Sfarův Gainsbourg je zakomplexovaný ží­dák.

Táňa Zabloudilová