A zase Phillip K. Dick. Zdrojový kód je po romantických Správcích osudu a akční fantazii bojovné lolity Sucker Punch letos už třetím snímkem podle autora předlohy Blade Runnera. Filmů na motivy příběhů třicet let mrtvého spisovatele už je tolik (dalšími jsou Minority Report, Totall Recall nebo Scanner Darkly), že jim anglicky mluvící filmoví kritici začali říkat Dick-flicks. Ve svižném Dick-flicku režiséra Duncana Jonese (syn Davida Bowieho) se voják americké armády (Jake Gyllenhaal) probouzí v kůži kohosi cizího v rozjetém vlaku, kde přesně za osm minut vybuchne bomba. Jeho úkol je najít bombu a cestujícího, který ji do vlaku dostal. Pokusů má několik, musí ale všechno stihnout do té doby, než terorista v reálném čase stihne odpálit další nálož v centru Chicaga. Mohlo by se zdát, že všechno podstatné o dějové zápletce se člověk dozví už z traileru, příběh má ale ještě dostatek vrstev i silnou závěrečnou pointu. Ve srovnání se skvělým minimalistickým sci-fi Moon, kterým Duncan Jones debutoval (a měl na něj o dost míň peněz), je Zdrojový kód méně tíživý a naléhavý a trochu víc hollywoodsky naleštěný, přesto ale výrazně nadprůměrný. Skutečnost, že je otec mimozemšťan, režiséra zřejmě pro žánr sci-fi vybavila zvláštním citem. Jeho geekové mu rozumějí velmi dobře.

Táňa Zabloudilová